Petr SuchýNěkteré děti jsou citlivější než ostatní. Možná i vaše dítě jeví vyšší míru citlivosti, a tak je na místě prozkoumat, zda nepatří mezi tzv. vysoce citlivé děti (anglicky Highly Sensitive Child – HSC). Když máme doma takové dítě, můžeme být překvapeni a znejistěni tím, že se chová občas jinak, než “normální” děti. Proto jsem se rozhodl napsat tento článek a vysvětlit více, co to znamená, a jak takové dítě podpořit ve vývoji.
Prvním krokem je udělat si/svému dítěti test podle E.A.Aronové – americké psycholožky, která se na vysokou citlivost specializuje.
U každého níže uvedeného výroku se rozhodněte, zda pro vaše dítě platí nebo ne (případně zda platilo dlouho dobu v minulosti). Určete pak celkový počet výroků Ano.
Moje dítě:
- snadno se vyleká
- stěžuje si na škrábavé oblečení, švy, etikety, které jej obtěžují
- nemá rádo velká překvapení
- lépe reaguje na jemnou korekci, než nasilný tlak
- občas mám pocit, že mi čte v mysli
- používá velkou slovní zásobu (na svůj věk)
- dokáže si všimnout neobvyklých a jemných pachů
- má čistý smysl pro humor
- zdá se velmi intuitivní
- je těžké ho uspat po vzrušujícím dni
- nemá rádo velké změny
- chce se rychle převléci, když je mokré nebo od písku
- pokládá hodně otázek
- je perfekcionistické
- všimne si snadno, když je někdo v nepohodě
- preferuje tiché hraní
- pokládá hluboké, myšlení provokující otázky
- je velmi citlivé na bolest
- necítí se dobře na hlučných místech
- všimne si jemných změn (změna vzhledu, přesun věcí)
- přesvědčuje se předem, jestli je bezpečné lézt nahoru/do výšek
- lépe funguje bez přítomnosti cizích osob
- má hluboké city
Pokud jste si spočítali, že odpovíte více než 12x ANO, pak máte doma s vysokou pravděpodobností velmi citlivé dítě.
V případě, že se to vašeho dítěte týká, povíme si pár základních znaků těchto dětí.
Mají velmi citlivou nervovou soustavu. To způsobuje, že vnímají mnohem více podnětů z vnějšího světa než běžní lidé. Zrak, sluch, chuť, kontakt – zpracovávají více signálů a tak mohou být snadno zahlceni přemírou podnětů.
Jejich nervové soustavě trvá dlouho, než se uklidní. Když se takové dítě rozjede, třeba na oslavě kamaráda, tak mu pak bude velmi dlouho trvat, než se opět zklidní. Může doma řádit do pozdních nočních hodin, dokud se nevyčerpá úplně, a pak teprve odpadne. Další den bude o to déle spát.
Tyto dvě charakteristiky způsobují, že se chovají jako introverti. Pro introverty je typické, že si potřebují dobít baterky v klidu, zatímco extroverti si je dobíjejí spíše ve společnosti. Ona introverze je vlastně jen jinak pojmenovaná vysoká citlivost, což se obecně neví. Vysoce citlivý člověk se snadno zahltí přemírou podnětů (mnoho lidí na jednom místě., hluk na ulici, mnoho zrakových podnětů v počítačové hře, příliš těsné a dlouhé mazlení,….) a pak má tendenci se vzdálit od ostatních (to je přirozená ochranná reakce, kterou si třeba ani neuvědomuje), aby jeho nervová soustava měla čas zpracovat všechny ty vjemy. Když se postupně zklidní a odpočine, tak se zase může vydat do vnějšího lidského světa. Takovým lidem dělá dobře pobyt v přírodě, tam je klid a harmonie, kterou potřebují jako zdroj, aby se cítili dobře. Nebo se mohou stáhnout do svého pokoje, kde mohou být sami a vydechnout si.
Vysoce citliví jedinci si snadno si budují svůj vnitřní systém hodnot, co je správné a co ne. Mohou mít sklony až k perfekcionismu. To způsobuje, že se u nich snadno dostaví pocity viny, když nedělají něco správně.
Protože tyto děti mají silného vnitřního kritika, který jim říká, co je správné a co ne, tak pro ně může být těžké slyšet ještě další kritiku ze svého okolí. Snažte se tedy snížit kritizování a místo toho jim spíše odpouštět.
Tyto děti obecně preferují hru v klidu, mít spíše málo, ale hodně dobrých kamarádů. Často si vystačí sami, v kolektivu se spíše staví bokem a pozorují co se děje. Když takové dítě přivedete na nový kroužek, nebo do nového oddílu, bude se ze začátku držet vás. Pokud ho necháte napospas, přijde brzy s tím, že tam nechce chodit. Lepší je vydržet tam s ním několik schůzek/tréninků, pozorovat ho, ono se začne postupně zapojovat, až ho tam budete moci nechat samotné.
Pokud máte vysoce citlivé dítě, tak je vysoce pravděpodobné, že jeden z vás rodičů je také vysoce citlivý. Nejlepší způsob, jak porozumět vašemu dítěti, je porozumět vaší vlastní citlivosti. Vysoká citlivost je dar, který vám může přinést mnoho dobrého, jen je potřeba se s ní naučit zacházet.
Pokud vás toto téma zaujalo, tak doporučuji další stránky o vysoké citlivosti: https://institut-pro-vysokou-citlivost.cz/vysoce-citlive-deti/clanky-o-vysoce-citlivych-detech/
