Den otců

Drazí otcové

Přeji vám všem na Den otců,  abyste zažili to, co v současné době zažívám já. Pocity štěstí a blaženosti, které se u mne začaly objevovat zhruba před rokem, jsou obrovským přelomem v mém životě. Po letech pracovní kariéry a honby za vnějšími odznaky úspěchu, po nádorovém onemocnění, kdy jsem vyčerpaný chodil do práce, protože jsem si neuměl představit, že by to mohlo být jinak, po pádu do depresivních stavů kvůli problémům v partnerství jsem se konečně dobral do stavu, který stojí za to. Léta práce na sobě se vyplatila. To, co teď zažívám, jsem si před lety neuměl vůbec představit. Byl jsem dříve plný energie, sportoval jsem, zažíval jsem krásné pocity, ale vše to bylo podmíněno aktivitou. To, co zažívám teď, jsou okamžiky absolutního bezpodmínečného klidu plného pocitu štěstí. Někdy mám pocit, že mi to štěstí teče ušima ven, je ho tolik, že ho v sobě nemůžu udržet. Kdyby to šlo, rozdělil bych ho na kousky, a daroval bych je lidem ve svém okolí.

Věřím  a doufám, že i vy žijete svoje životy naplněné zdravím, štěstím a láskou. Já vám to všem přeji. Naše děti to potřebují, naše ženy to potřebují. My muži to potřebujeme.

Tento víkend jsem navštívil svého tatínka. Je mu 80 let a ačkoliv nyní prochází léčbou nádorového onemocnění neztrácí svou dlouholetou vitalitu a zvládá to skvěle. Upřímně, dříve jsem k tátovi neměl úplně vyrovnaný vztah. Vždy jsem ho respektoval, občas, jako dítě,  jsem se ho možná i bál, občas jsem se na něj v duchu zlobil, protože nenaplňoval mé představy o ideálním tátovi. Když jsem začal absolvoval terapeutické programy, dostal jsem ze sebe řadu negativních pocitů, které jsem podvědomě zadržoval. Na jejich místo se tak postupně mohli dostat pocity více neutrální  a nakonec iI pocity pozitivní. Ještě nedávno jsem vnímal místa, kde táta funguje, jinde, než bych je byl  potřeboval. Ale čím více jsem ve svém štěstí nezávislý, tím méně mi to vadí. Prakticky bych řekl, že už mi to nevadí vůbec. Je to skvělý táta, celý život dělal a stále dělá to, co uznává za správné. Chodil  do práce, pomáhá svým blízkým, stará se o dům a zahradu, nám dětem a teď zejména vnoučatům věnuje svůj čas a trpělivě odpovídá na všechna zvídavá proč . Podporoval mne, už když jsem organizoval akce pro kamarády, a i nyní, když už by vůbec nemusel, mi pomáhá, se  zpracováním dat pro Klub Čtyřlístek. Jsem za něj vděčný, je to ten nejlepší táta na světě, jakého jsem mohl mít. Kéž by všichni synové měli otce, kteří jim mohou být vzorem

Nevím, kolik jsem toho geneticky zdědil od táty a kolik od mámy. Nevím, kolik jsem se toho od něj a od maminky naučil nevědomky. Ale vím, že to co jsem od rodičů dostal, mi pomohlo postavit se k životu čelem  a pracovat na sobě. A to, že v současné době zažívám zázraky, je i jejich zásluha. A jsou to obrovské pocity štěstí, radosti a vděčnosti. Přestože jsem se několikrát v životě dostal na dno, podařilo se mi vstát a posunout se dál. A to přeji vám všem. I když se dostanete do nepříjemných situací, budete se silami na dně, budete zavaleni pocity viny, nedostatečnosti, frustrací, depresí, věřte že to zvládnete a bude líp. Život i přes trable může být nádherný, když se navíc začnete řídit intuicí a pocity. Život je zázrak a já za něj děkuji.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů